|
|
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na rozklad těl obratlovců v zimních měsících
Horáková, Jana
Tato práce se zabývá rozkladem těla obratlovců v zimních měsících. Úvodní, teoretická část, je věnována rozkladným procesům obratlovců a osidlování těla hmyzem. Dále jsou popsány jednotlivé čeledi hmyzu s jejich zástupci, vyskytujícími se na kadaverech, a působení klimatických podmínek na jejich vývoj. Zmíněna je také diapauza, která se podílí na úrovní chladové odolnosti hmyzu. V lokalitě Brno bylo založeno 7 pokusných polí, objektem pokusu byla kuřata. Výzkum probíhal od 02.12.2016 do 30.03.2017. V týdenních intervalech probíhal monitoring založených kadaverů se zaměřením na probíhající rozklad a později na sběr nekrofágní fauny v souvislosti s aktuálními klimatickými podmínkami. V průběhu pokusu bylo na kadaverech zjištěno 11 druhů nekrofágní fauny, z toho 5 z řádu Diptera a 6 z řádu Coleoptera. Determinace hmyzu proběhla v Kriminalistickém ústavu Praha pplk. Ing. Hanou Šulákovou, Ph.D. Výsledky byly porovnány s výzkumy jiných autorů, s nimiž se v zásadě shodují.
|
|
|
Vybraní opylovači našich luk a jejich didaktické využití
Huňková, Helena ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vybrané opylovače našich luk a jejich didaktické začlenění do výuky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou charakterizovány dva řády - blanokřídlí a dvoukřídlí, proces opylování a opylovací strategie rostlin a také pylová zrna. V praktické části je zařazen výzkum zaměřený na dvoukřídlé (zejména pestřenkovité), jehož cílem bylo zjistit, jaké rostliny jsou opylovány nejčastěji. Následný úsek je věnován analýze učebnic přírodopisu pro druhý stupeň základních škol z hlediska zastoupení vybraných opylovačů. Další úsek zahrnuje návrh laboratorního cvičení, jež se věnuje otázce, zda med obsahuje pylová zrna. V posledním úseku praktické části je uveden pracovní list, kde si žáci ověří své znalosti ohledně opylovačů. KLÍČOVÁ SLOVA blanokřídlí, dvoukřídlí, výzkum pestřenkovitých, opylovač, pyl, analýza učebnic
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Vliv klimatických podmínek a ročního období na výskyt a vývoj nekrofágních druhů dvoukřídlých (Diptera)
Bittnerová, Adéla
Cílem této práce bylo monitorovat, jaké nekrofágní druhy dvoukřídlých se vyskytují na pokusném kadaveru v průběhu několika měsíců, a jak jejich vývoj a výskyt ovlivní klimatické podmínky v daném regionu. Výzkum probíhal na jedné lokalitě (Drvalovice) v Jihomoravském kraji v nadmořské výšce 450 m. n. m., od března roku 2013 do června 2014. Pro výzkum bylo použito pět kadaverů (kur domácí), dva opeřené a tři bez peří. Celkem bylo na této lokalitě zachyceno 12 druhů dvoukřídlých, a pro všechny kadavery bylo společných 11 druhů. Z vlivů počasí vyplývá, že v chladnějších týdnech s vyšším úhrnem srážek se výskyt druhů rapidně snížil. Výzkum zároveň prokázal rychlejší rozklad opeřeného mrtvého těla.
|
|
|
Bezobratlí na rozkládajících se tělech obratlovců - druhy, výskyt, význam
Velecký, Vlastimil
Předkládaná práce monitoruje organismy, které se nacházejí na rozkládajících se tělech obratlovců. Manuskript je vypracován převážně na základě zahraniční literatury, použita ale byla rovněž literatura českých autorů. Cílem práce bylo zjištění, jak okolní teplota ovlivňuje rozklad. Objektem pro výzkum bylo prase domácí. Výzkum probíhal od 15. března do 16. června. V týdenních intervalech byly zaznamenávány změny na objektu a sbírány vzorky bezobratlých. Determinace vzorků probíhala v laboratořích MENDELU. Výsledky byly porovnány s výzkumem, který probíhal v jiné lokalitě. Zjištěné výsledky odpovídaly výsledkům, které uvádí různí autoři literatury. Na základě starší literatury sem mohou být zařazeni i prvoci (Protozoa), ti ale nebyli předmětem zkoumání. Výzkum byl zaměřen převážně na řád brouci a dvoukřídlí. Část práce je také věnována využití těchto poznatků ve forenzní entomologii.
|
host ::
RSS.